ABA v době pandemie

Shrnutí práce s dětmi s autismem v době pandemie.

Aplikovaná behaviorální analýza v České republice je ještě v plenkách, a přitom se musí hned ze začátku popasovat s velmi těžkou zkouškou - celosvětovou pandemií nemoci COVID-19. Francesca degli Espinosa popsala model pro podporu rodinám dětí s autismem ve své studii (Espinosa, 2020), která byla jednou z prvních prací shrnující užitečné rady pro odborníky i jejich klienty, vycházející ze zkušeností z jedné z nejvíce zasažených zemí - Itálie.

Individuální přístup

Ani v době kovidové se ABA nevzdává svého individuálního zaměření na jednotlivce. Behaviorální analytici museli administrovat hodnocení speciálně pro každou rodinu. Bylo by snadné říct - připravte dítěti individuální aktivitu na 15 minut, ale pro dítě, které bez dozoru rodiče nevydrží déle než 2 minuty, by takovéto nastavení bylo naprosto zbytečné. Důležité bylo tedy zjistit, jaké jsou schopnosti jednotlivých klientů, jak moc jsou samostatní, včetně verbálních dovedností, kolik potřebují času, jaké problémy v oblasti chování se mohou vyskytnout a dle nich nastavit příslušné programy.

Telehealth

Jednou z možností pro děti schopné verbální interakce a práce s technikou bylo vzdáleně vedené sezení ABA konzultantem či terapeutem. Terapeut mohl využít sdílení obrazovky s předem připravenými úkoly pro konkrétní děti v PowerPointové prezentaci, případně mohl sdílet obrazovku také klient. Tímto způsobem bylo možné vést dvě 50-minutové sezení denně. Úskalím této metody je potřeba dostatečně kvalitního vybavení (audio, video a počítačové techniky).

Rodič terapeutem

Pro ostatní děti, jejichž schopnosti podobnou práci neumožňují, byl vytvořen koučovací systém pro rodiče. Supervizor i tutor fungovali jako online poradci, kteří v reálném čase pomáhají rodině s aplikací jednotlivých programů a zároveň jim ulehčují situaci sběrem dat. Nutno zmínit, že se jednalo o rodiny, které již měly zavedený program a ABA pro ně nebyla úplnou novinkou. Ani s touto možností se bez technického vybavení neobejdeme.

Struktura dne

Během prvních sezení se pracovalo na zavedení celodenního rozvrhu všech dětí, tedy i sourozenců. Den byl rozdělen po půl hodinových intervalech, zařazeny byly aktivity běžného dne (snídaně, procházka, koupel), učení, rodičem vedené aktivity nebo domácí práce. Dále bylo rozděleno, který z rodičů bude pracovat, v jakou dobu, zda s oběma dětmi či pouze jedním, a také kdy má volno nebo bude nedostupný. Pro děti je vhodné tento rozvrh vizualizovat. Každá rodina si vybrala, na jakých cílech by chtěla pracovat, jejich počet se redukoval se zaměřením na to nejdůležitější. Z praktického hlediska bylo upuštěno od práce v NET (přirozeném prostředí) a učení mandů, aby se redukovalo riziko propuknutí chování, u kterých měli rodiče pocit, že by bylo složité, fyzicky a psychicky, zvládnout. Pokud se však v učení mandů cítíte zběhlí a je pro Vás tento cíl důležitý, určitě můžete pokračovat či požádat supervizora o pomoc při vedení těchto aktivit.

Nastavení systému pozitivního posilování

Před vypuknutím pandemie se většina dětí pohybovala v různých prostředích, s různě dostupnými posíleními (některá byly pouze ve škole, jiná jen v určitou dobu během zájmových aktivit). Autorka zmiňuje využití dvou systémů - žetonový systém a činnostní. U žetonového systému (token system) se jednotlivé žetony sbíraly v průběhu dne a byly směňovány za preferovaná posílení. U činnostního systému používáme metody “nejdřív __, potom __”. Při využití této struktury umožňujeme dětem vytvořit si jasný plán, lépe se vyrovnat s právě probíhajícími činnostmi a neztrácet již dříve nabyté dovednosti a motivaci během dne. Abychom mohli takovýto systém nastavit, je potřeba společně projít domácnost a vytipovat důležitá posílení (individuální i sociální). Pokud máme kontrolu nad posílením, udržujeme jejich zajímavost (vzpomeňte, když jste vytáhli z krabice dlouho nepoužívanou hračku) a zábavnost. Pro rodiče to poté může znamenat důležité minuty odpočinku, které jim umožní se nějakým způsobem zregenerovat a nabrat energii.

I malé změny mohou působit blahodárně na celkové prostředí v rodině. V nelehké době se mnohem víc snažme podporovat celé rodinné systémy, nezapomínejme na sourozence, kteří běžně se školou nemají problém, ale distanční výuka jim může dávat pořádně zabrat (a třeba se to i stydí přiznat). Zařazujte do svého denního plánu pravidelný odpočinek a nedělejte si těžkou hlavu z toho, když nebudete pracovat tak intenzivně, jako za běžného provozu. Po návratu z jarního lockdownu jsme pozorovali také pozitivní jevy - děti byly odpočaté, některým vyhovoval sociální distanc ostatních lidí kolem, a dokonce se naučily samostatněji fungovat (tak nějak nezáměrně jsme pravděpodobně snižovali úroveň potřebných promptů). Pakliže pro Vás bude nastavení denního programu oříškem, napište nám a my se pokusíme společně nalézt vhodný systém pro Vás a Vaši rodinu.

Reference: degli Espinosa, F., Metko, A., Raimondi, M. et al. A Model of Support for Families of Children With Autism Living in the COVID-19 Lockdown: Lessons From Italy. Behav Analysis Practice 13, 550–558 (2020). https://doi.org/10.1007/s40617-020-00438-7

Mgr. Lucie Vozáková, BCBA